Kolektiv autorůZlatá stezka: Sborník Prachatického muzea. Roč. 31. Prachatice

Tento ročník našeho sborníku je věnován k jeho 70. narozeninám Petru Zavřelovi, významnému jihočeskému archeologovi, dlouholetému členu redakční rady našeho sborníku a jednomu z kmenových autorů, který je spolu s F. Kubů podepsán pod celou sérií větších i menších příspěvků k ústřednímu tématu našeho sborníku, kterým je Zlatá stezka. V naší rubrice Kronika je mu věnována osobní vzpomínka jeho spolupracovníka a přítele F. Kubů. Jeden příspěvek je věnován dalšímu významnému spolupracovníkovi, kterému sborník Zlatá stezka za mnoho vděčí a který v nedávné době zemřel. MUDr. Jan Antonín Mager byl od roku 2007 členem redakční rady našeho sborníku a jako náš přední a uznávaný genealog obohacoval obsah Zlaté stezky pravidelnými genealogickými příspěvky o významných osobnostech a rodech Prachatic, Prachaticka i širšího regionu jižních Čech. Náš spolupracovník a člen redakční rady Pavel Fencl, který s Janem Antonínem Magerem napsal mnoho článků a publikací, mu v rubrice Kronika věnoval Vzpomínku.

Mezi články tohoto ročníku Zlaté stezky nalezneme dva, které se zabývají dvěma nosnými tématy našeho sborníku – pošumavskými zámečky a církevním životem v regionu v době pobělohorské – a dva, které přinášejí zajímavá regionální témata s nadregionálním přesahem. K tématu Pošumavské zámečky se vztahuje článek P. Fencla o historii schwarzenberského alodiálního statku Přečín, jehož centrem byl nenápadný stejnojmenný zámek u Vacova. Další poznatky k církevnímu životu našeho regionu získá čtenář v článku naší kmenové autorky P. Stuchlé o beneficiích duchovní péče z 18. století pro světské kněze při některých jihočeských poutních místech. Prvním z nových zajímavých témat našich článků jsou střelecké sbory pošumavských měst v posledních obdobích habsburské podunajské monarchie. Tématu se chopila etnografka Prachatického muzea P. Richterová a základem jejího textu je český překlad článku rakousko-uherského důstojníka a prachatického spisovatele Paula Messnera z roku 1926 o c. k. střeleckých sborech šumavských měst, zvláště toho prachatického. Jiným a na stránkách našeho sborníku novým zajímavým tématem je problematika tzv. „schlaraffií“, až bizarních zájmových společenství, v kterých se vážení měšťané humornou předstíranou hrou na středověké rytíře odreagovávali od jinak převážně strohého a upracovaného toku svých životů. Takové „schlaraffie“ existovaly a někde dodnes existují od 19. století v řadě středoevropských měst a jedna působila s názvem PRACHATITIA také v Prachaticích. Svůj článek jí v tomto sborníku věnuje P. Samek.

Se zajímavými příspěvky se setkáte i v dalších rubrikách našeho sborníku. Znovu ožila rubrika Archeologie, v níž se sešly dva příspěvky. Kolektiv autorů O. Chvojka, J. John a J. Štěrbík se zaměřil na kovové nálezy z doby bronzové z okolí Čakova na Českobudějovicku a M. Parkmana archeologický nález pečetidla volarského cechu pekařů a mlynářů podnítil k velmi důkladné a svým charakterem spíše archivně-historické práci o tomto cechu v šumavských Volarech. V Genealogii J. Herink čtenářům představí osobnost jihočeského hudebního pedagoga Jana Chrysostoma Vobořila a příspěvek našeho zesnulého spolupracovníka J. A. Magera se věnuje P. Adauktovi Josefu Krebsovi a jeho rodu.

Rubrika Kronika tentokrát odráží především radostné i smutné události, které přinesl rok 2024 – jubilea a úmrtí. Jen příspěvek P. Praxla se vymyká a věnuje se Hansi Schreiberovi, přírodovědci, národopisci a osvětáři z přelomu 19. a 20. století. Jinak sem patří již avizované příspěvky, věnované jubilantovi P. Zavřelovi od F. Kubů a zesnulému J. A. Magerovi od P. Fencla, příspěvek F. Kotěšovce k jubileu častého autora našeho sborníku J. Krlína a konečně zajímavá vzpomínka našeho nejčastějšího, německy píšícího autora P. Praxla na nedávno zesnulého archiváře a autora mnoha příspěvků do Zlaté stezky V. Starého.

Rubrika Archivní práce má opět a již tradičně nejvíce příspěvků a jejich autoři se rozmáchli regionálně po celém Pošumaví a jižních Čechách i časově od 16. po 20. století. D. Kovář čtenáře seznamuje s neúspěšným pokusem Budějovických o zakoupení městečka Lhenic v roce 1548, T. Hunčovský přibližuje osobnost augustiniánského kanovníka a lhenického faráře z přelomu 17. a 18. století Karla Dicenta, osvědčená autorská dvojice F. Kotěšovec a B. Tetour píše o kapličkách ve Vodici a v Žitné a představuje posledního habsburského císaře a českého krále Karla I. v písemnostech prachatického archivu a další, dnes již bohužel bývalá, autorská dvojice P. Fencl a J. A. Mager se zaměřila na osobnost stašského továrníka, ruského legionáře a vládního komisaře Adolfa Kůse. P. Fencl ještě sám píše pod poutavým názvem „Čeho nabyl občan pilný…“ o otevřených a zrušených živnostech od konce 19. století do roku 1914 v soudním okrese Netolice. Jubilant a v posledních letech častý autor našeho sborníku J. Krlín popisuje na základě archivních pramenů rok 1919 v Sušici, Týně nad Vltavou, Českých Budějovicích a Netolicích. M. Trnka má jako v minulém ročníku opět dva příspěvky. V prvním se v druhé části série o válečných ztrátách z let 1914 a 1915 v matrice pěšího pluku č. 91 zaměřil na Prachaticko a v druhém představil městys Lhenice s okolím v místním tisku, v pramenech a v literatuře.

Rubriku Organologie opět tradičně zcela obsadil B. Laněk. Tentokrát publikuje tři příspěvky. Každý z nich je věnován varhanám v jednom ze svatostánků v nedalekém okolí Prachatic – farním kostele Zvěstování Panny Marie a kapli Svatého Ducha ve Vlachově Březí a kostele Svatého Václava v Předslavicích.