Kolektiv autorůZlatá stezka: Sborník Prachatického muzea. Roč. 30. Prachatice

Tentokrát se v obvyklé míře ve sborníku neprojevilo žádné ze tří nosných témat – výzkum starých komunikací, výzkum šlechtických sídel v Pošumaví a církevní život v regionu v době pobělohorské – jen příspěvek P. Fencla a J. A. Magera o „dobršském rytíři“ Josefu Menčíkovi v rubrice Genealogie se týká jednoho z obyvatel pošumavského šlechtického sídla v Dobrši. P. Trnka se v obsáhlém příspěvku věnuje maltézskému převorovi z přelomu 17. a 18. století Františku Dominiku Špinkovi z Helfenthalu a přináší tak do našeho sborníku téma, které se týká nejen prácheňské oblasti kolem Strakonic, ale má celostátní a dokonce mezinárodní přesah. Zlatá stezka tak reaguje na nedávno otevřenou rozsáhlou expozici maltézských rytířů v Muzeu středního Pootaví na strakonickém hradě. Naše tradiční autorka P. Stuchlá svým příspěvkem o jedné nerealizované koupi Schwarzenbergů z počátku 18. století poněkud odbočila od svého tradičního tématu do spíše světské oblasti. J. Pešta obsáhlým článkem o travičské aféře v Hracholuskách z roku 1841 navázal na svůj příspěvek z ročníku 2020 s podobně kriminální tématikou a P. Fencl v posledním příspěvku rubriky Články seznamuje čtenáře s významnými vimperskými lékárníky, továrníky a menšinovými pracovníky z rodiny Budínských.

Poprvé se v tomto ročníku setkáváte s novou rubrikou Polní opevnění. Její vznik je spjat s odborným seminářem o výzkumu polních vojenských opevnění, který jako doprovodnou akci velké výstavy Třicetiletá válka a polní opevnění uspořádalo Prachatické muzeum v roce 2019. Z příspěvků přednesených na tomto semináři měl vzejít speciální sborník, který redigovalo Prachatické muzeum. Přes naše úsilí se však do této doby nesešlo dost příspěvků a tak hrozilo, že přínos zmíněného semináře vůbec nebude publikován. Proto jsme se rozhodli dát vzorným autorům, kteří své příspěvky poslali, prostor na stránkách našeho sborníku. A jelikož se právě v této době plánuje velký mezioborový výzkum soustavy polních opevnění, která vznikla na počátku třicetileté války podél Šumavy, založili jsme s výhledem na budoucí plody tohoto výzkumu pro výzkum polních opevnění speciální rubriku. Čtenáři si v ní v tomto ročníku mohou přečíst tři příspěvky. V. Matoušek rekapituluje 107 let archeologického výzkumu bojišť třicetileté války v českých zemích, P. Hrnčiřík se zaměřil na odraz polních opevnění třicetileté války v dobových vojenských plánech a dvojice J. John a D. Kovář se pokusila interpretovat jedno menší polní opevnění – redutu u Lékařovy Lhoty.

Se zajímavými příspěvky se setkáte i v dalších rubrikách našeho sborníku. V Genealogii si kromě zmíněného příspěvku o „dobršském rytíři“ Josefu Menčíkovi můžete přečíst příspěvek J. A. Magera o malíři a grafikovi Cyrilu Chramostovi a jeho rodině. V rubrice Kronika se sešlo hned několik příspěvků. D. Kovář píše o Šumavanu s citlivou duší A. Meerwaldovi, F. Kotěšovec připomíná jubileum pravidelného autora našeho sborníku B. Tetoura a J. Vágner představuje novou expozici Prachatického muzea a informuje o mezinárodní archeologické konferenci ARGE, která proběhla v roce 2022 v německém Flossenbürgu.

Rubrika Archivní práce je tradičně nejobsáhlejší. Stále pilnější tradiční autor Zlaté stezky F. Kotěšovec píše s jubilantem B. Tetourem o kapličkách v osadách Žárovná a Pěčnov a sám připravil statě o písemných pramenech k přelomovému roku 1989 ve fondech Státního okresního archivu Prachatice a o obecné škole v Husinci (2. část obsáhlejšího příspěvku). Také další tradiční autoři našeho sborníku přispěli do této rubriky. J. Krlín příspěvkem o převzetí státní moci československými úřady v roce 1919 ve městech Vyšší Brod, Hojná Voda, Kaplice a dnes rakouská Weitra (Vitoraz), M. Trnka dvěma příspěvky o římskokatolických duchovních ze Lhenicka a o Šumavanech, kteří zemřeli během 1. světové války v zajateckých táborech na Rusi a P. Fencl soupisem otevřených a zrušených živností v soudním okrese Prachatice v letech 1900–1914.

Rubriku Organologie opět zcela obsadil B. Laněk. Tentokrát publikuje dva příspěvky. Jeden pojednává o varhanách v zaniklých kostelech Prachaticka a druhý sleduje souběžný vývoj dvou těchto vznosných nástrojů v kostele Narození Panny Marie v Chrobolech a v kostele svatého Bartoloměje v Ktiši.