
Vydavatel: Prachatické muzeum
Rok vydání: 2022
Počet stran: 316
ISBN: 978-80-87421-54-3
Cena: 299 Kč
K výraznějšímu podílu na obsahu se po určité době vracejí obě hlavní nosná témata našeho
sborníku – výzkum starých komunikací a výzkum šlechtických sídel v Pošumaví. Věnovány
jsou jim tentokrát všechny články. Autorská dvojice F. Kubů a P. Zavřel seznamuje čtenáře
v úvodním článku se zahájením revizního výzkumu Zlaté stezky. Dlouholetý výzkum této
slavné středověké obchodní cesty sice skončil již v roce 2013, ale od té doby se na jejích
trasách mnohé změnilo. Na dochované pozůstatky stezky v terénu působily přírodní vlivy
i lidská činnost, a často s neblahými následky. Co se za těch zhruba 30 let od zahájení
původního výzkumu změnilo, to by měl probíhající revizní výzkum zmapovat a zachytit.
Z dosud neobvyklého úhlu se na staré komunikace zahleděl D. Kovář, jehož článek na
základě archivních pramenů líčí spor o průběh silnice u Vlčevsi na Táborsku na konci
17. století.
Po několika letech se na stránky našeho sborníku vrací seriál článků o osudech
pošumavských zámečků od Bílé hory do současnosti. F. Kubů po několika odkladech konečně
představuje osudy půvabného zámečku Kundratice na Hartmanicku. K zámeckému tématu
přispívá i stať P. Koblasy v rubrice Archivní práce. Věnuje se zámku Lčovice u Vimperka,
o kterém pojednává i jeden z článků F. Kubů v rámci jeho „zámeckého“ seriálu,
a přináší další podrobnosti k osobě jednoho z majitelů zámku – záhadného hraběte Charlese
de Rey.
Zajímavé příspěvky naleznete i v jednotlivých rubrikách našeho sborníku.
V Genealogii se M. Trnka zaměřil na rod Gregorů a na jejich dům ve Lhenicích, v Etnografii
J. Voráčková líčí stravování a život u nás v době normalizace v sedmdesátých a osmdesátých
letech 20. století a v Kronice F. Kotěšovec s B. Tetourem připomínají životní jubileum
P. Stuchlé, významné badatelky o církevním životě a církevních poměrech v 17. a 18. století
a kmenové autorky našeho sborníku.
Jako vždy nejobsáhlejší rubrika Archivní práce přináší kromě stati P. Koblasy celou
řadu dalších příspěvků. Tradiční autoři F. Kotěšovec a J. Krlín napsali každý hned dva z nich.
F. Kotěšovec věnoval první obecné škole v Husinci a druhý počátkům Občanského fóra
v Prachaticích a J. Krlín se zaměřil na první léta existence Československa na Kaplicku a na
rok 1956 z pohledu Okresní organizace ČSM v Prachaticích. T. Hunčovský svůj příspěvek
věnoval Martinu Grejnarovi z Veveří a Mysletína a jeho působení na Lhenicku. Poslední dva
příspěvky v této rubrice mají charakter sumárních soupisů a jsou výsledkem vyčerpávající
práce s archivními prameny. M. Trnka přináší soupis Šumavanů z okresu Klatovy, kteří
zemřeli ve vídeňských nemocnicích na sklonku 1. světové války a těsně po ní, a P. Fencl
sepsal záslužný přehled četnických stanic na území současného okresu Prachatice za
1. republiky.
Díky B. Laňkovi se utěšeně rozvíjí rubrika Organologie a pomalu se hlásí o pozici
dalšího z kmenových témat našeho sborníku. B. Laněk pokračuje ve svém cyklu
o jednotlivých historických varhanách na Prachaticku a v přilehlém okolí a navíc přináší
celkový přehled varhan z 18. století v kostelech na Prachaticku.