Kolektiv autorůZlatá stezka: Sborník Prachatického muzea. Roč. 29

K výraznějšímu podílu na obsahu se po určité době vracejí obě hlavní nosná témata našeho

sborníku – výzkum starých komunikací a výzkum šlechtických sídel v Pošumaví. Věnovány

jsou jim tentokrát všechny články. Autorská dvojice F. Kubů a P. Zavřel seznamuje čtenáře

v úvodním článku se zahájením revizního výzkumu Zlaté stezky. Dlouholetý výzkum této

slavné středověké obchodní cesty sice skončil již v roce 2013, ale od té doby se na jejích

trasách mnohé změnilo. Na dochované pozůstatky stezky v terénu působily přírodní vlivy

i lidská činnost, a často s neblahými následky. Co se za těch zhruba 30 let od zahájení

původního výzkumu změnilo, to by měl probíhající revizní výzkum zmapovat a zachytit.

Z dosud neobvyklého úhlu se na staré komunikace zahleděl D. Kovář, jehož článek na

základě archivních pramenů líčí spor o průběh silnice u Vlčevsi na Táborsku na konci

17. století.

Po několika letech se na stránky našeho sborníku vrací seriál článků o osudech

pošumavských zámečků od Bílé hory do současnosti. F. Kubů po několika odkladech konečně

představuje osudy půvabného zámečku Kundratice na Hartmanicku. K zámeckému tématu

přispívá i stať P. Koblasy v rubrice Archivní práce. Věnuje se zámku Lčovice u Vimperka,

o kterém pojednává i jeden z článků F. Kubů v rámci jeho „zámeckého“ seriálu,

a přináší další podrobnosti k osobě jednoho z majitelů zámku – záhadného hraběte Charlese

de Rey.

Zajímavé příspěvky naleznete i v jednotlivých rubrikách našeho sborníku.

V Genealogii se M. Trnka zaměřil na rod Gregorů a na jejich dům ve Lhenicích, v Etnografii

J. Voráčková líčí stravování a život u nás v době normalizace v sedmdesátých a osmdesátých

letech 20. století a v Kronice F. Kotěšovec s B. Tetourem připomínají životní jubileum

P. Stuchlé, významné badatelky o církevním životě a církevních poměrech v 17. a 18. století

a kmenové autorky našeho sborníku.

Jako vždy nejobsáhlejší rubrika Archivní práce přináší kromě stati P. Koblasy celou

řadu dalších příspěvků. Tradiční autoři F. Kotěšovec a J. Krlín napsali každý hned dva z nich.

F. Kotěšovec věnoval první obecné škole v Husinci a druhý počátkům Občanského fóra

v Prachaticích a J. Krlín se zaměřil na první léta existence Československa na Kaplicku a na

rok 1956 z pohledu Okresní organizace ČSM v Prachaticích. T. Hunčovský svůj příspěvek

věnoval Martinu Grejnarovi z Veveří a Mysletína a jeho působení na Lhenicku. Poslední dva

příspěvky v této rubrice mají charakter sumárních soupisů a jsou výsledkem vyčerpávající

práce s archivními prameny. M. Trnka přináší soupis Šumavanů z okresu Klatovy, kteří

zemřeli ve vídeňských nemocnicích na sklonku 1. světové války a těsně po ní, a P. Fencl

sepsal záslužný přehled četnických stanic na území současného okresu Prachatice za

1. republiky.

Díky B. Laňkovi se utěšeně rozvíjí rubrika Organologie a pomalu se hlásí o pozici

dalšího z kmenových témat našeho sborníku. B. Laněk pokračuje ve svém cyklu

o jednotlivých historických varhanách na Prachaticku a v přilehlém okolí a navíc přináší

celkový přehled varhan z 18. století v kostelech na Prachaticku.