Kolektiv autorůZlatá stezka: Sborník Prachatického muzea. Roč. 28

Tento ročník našeho sborníku je věnován k jeho 80. narozeninám Janu Antonínu Magerovi, přednímu českému genealogovi, kmenovému autoru a stálému spolupracovníku našeho sborníku. Především genealogická rubrika stojí a padá s jeho prací a naši čtenáři si mohli přečíst mnoho zásadních a objevných příspěvků z jeho pera. Více si o našem jubilantovi můžete přečíst v rubrice Kronika v příspěvku jeho dlouholetého přítele a spolupracovníka P. Fencla.

Obsah tohoto ročníku je opět pestrý, a kromě těch kmenových, jsou v něm zastoupena i další zajímavá témata. Rubriku Články uvádí další ze zásadních příspěvků loňského jubilanta Paula Praxla. Autor v něm řeší a vyčerpávajícím ponorem do pramenů a literatury do značné míry uzavírá letitou diskusi v otázce, kam vlastně vedla Zlatá stezka? Jednoznačně vyvrací dodnes přežívající názor, že nejstarší a hlavní trasa této slavné obchodní cesty nekončila v Prachaticích, ale pokračovala dál do českého vnitrozemí a končila až v Praze nebo minimálně v Písku. Další z velkých otázek našeho hlavního tématu Zlatá stezka se tak na stránkách našeho sborníku dočkala rozřešení. P. Stuchlá tentokrát opustila hlavní řečiště dalšího z kmenových témat našeho sborníku-církevní život v raném novověku a církevní památky v zájmové oblasti našeho sborníku -, ale u svého tématu zůstala. Její společný příspěvek s V. Honysem „300 let varhan kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice“ by však stejným právem náležel do rubriky Organologie. F. Kubů svým článkem reaguje na 150. výročí návštěvy korunního prince a syna císaře Františka Josefa I. Rudolfa v Prachaticích v roce 1871. Rubriku Články uzavírá příspěvek P. Fencla „Dva Františkové ze Žáru“, který líčí rozdílné osudy dvou kněží z jedné vesnice na přelomu 19. a 20. století.

Rubrika Archeologie přináší článek J. Vágnera o dvou zaniklých vesnicích Rovence a Sádlno, které neblaze postihl vývoj po 2. světové válce – nejprve odsun německého obyvatelstva a potom vznik vojenské výcvikové oblasti Boletice. Článek je plodem rozsáhlého výzkumu zaniklých osad v dodnes odlehlé oblasti Ktišska, výzkumu, který novátorsky odhaluje možnosti archeologie ve zkoumání nedávné minulosti.

V rubrice Genealogie se jubilant J. A. Mager věnuje rodovým kořenům německy píšícího básníka z jihozápadního pohraničí našeho státu Hanse Watzlika a jeho manželky Liny, která i po smrti svého manžela spravovala a zpřístupňovala jeho dílo.

V rubrice Etnografie se etnografka Prachatického muzea P. Richterová zaměřila na jeden z exponátů úspěšné výstavy téhož muzea „Secesní móda“, na secesní svatební šaty Luisy Puhony.

V rubrice Kronika Vás kromě textu P. Fencla, věnovaného jubilantovi J. A. Magerovi, čekají připomínky jubileí dvou archeologů M. Lutovského a M. Slabiny a příspěvek F. Kubů, přibližující výstavu Prachatického muzea „Císařský syn v městě pod Libínem“.

Naše tradičně obsáhlá rubrika Archivní práce přináší v návaznosti na text V. Starého v předešlém ročníku příspěvek P. Praxla o významném prachatickém měšťanu z přelomu 16. a 17. století Zikmundovi Turnovském a dva příspěvky F. Kotěšovce o počátcích prachatického českého gymnázia a o posledních dvou měsících existence Okresního výboru KSČ v Prachaticích. Archivář Národního archivu v Praze J. Krlín pokračuje v tématu svého příspěvku z minulého ročníku; tentokrát se zaměřil na přejmenovávání veřejných prostranství v českém pohraničí. M. Trnka na základě archivního studia přináší seznam Šumavanů, kteří během 1. světové války zemřeli ve vojenských nemocnicích v Rakousku a v Uhrách. A konečně P. Koblasa ve svém příspěvku představil pošumavský statek Zdíkov v majetku šlechtických rodin Malovců, Wimmerů a Pálffyů. Své zastoupení tak má v tomto ročníku také poslední z našich kmenových témat – dějiny drobných feudálních sídel podél Šumavy.

V rubrice Organologie opět pokračuje B. Laněk ve svém cyklu o historických varhanách na Prachaticku a v přilehlém okolí. Tématem jeho příspěvku jsou tentokrát rekvizice varhanních píšťal kostelů Prachaticka za obou světových válek.