Kolektiv autorůZlatá stezka: Sborník Prachatického muzea. Roč. 27

Tento ročník sborníku Zlatá stezka je věnován 85. narozeninám Paula Praxla -

významného badatele, historika, archiváře, největšímu žijícímu znalci Zlaté

stezky a stálému spolupracovníku našeho sborníku. Jako potomek starého

soumarského rodu se narodil ve Volarech a jako etnický Němec byl po 2.

světové válce násilně vysídlen. Celý svůj pracovitý a plodný život zasvětil

odhalování krás a minulosti svého rodného kraje. Ten pojímá jako širokou

oblast po obou stranách Šumavy a na území tří zemí – Čech, bývalého Pasovska

a dnešního Bavorska a Horních Rakous. Věnoval jí bezpočet svých prací,

drobných statí, článků i knih a spektrum jeho témat i úhlů pohledu je

nepřeberné. Jeho hlavním tématem však zůstává středověká obchodní cesta,

Zlatá stezka. Paul Praxl ji probádal ze všech možných úhlů a široké veřejnosti

zpřístupnil její minulost. Pracovníkům Prachatického muzea a Jihočeského

muzea v Českých Budějovicích tím usnadnil a vlastně i umožnil zdárné

dokončení mnohaletého výzkumu Zlaté stezky. První článek o Zlaté stezce do

prvního ročníku našeho sborníku napsal Paul Praxl v roce 1994.

Obsah 27. ročníku sborníku Zlatá stezka je do značné míry složen na míru

našemu jubilantovi, ale nabízí i řadu dalších zajímavých příspěvků

z nejrůznějších oborů. Osobnost Paula Praxla představuje ve svém medailonu

v rubrice Kronika jeho dlouholetý přítel a spolupracovník H. Linhard. Sám

jubilant v téže rubrice zveřejňuje výběrovou bibliografii svých prací a

v poutavém a velmi zajímavém příspěvku seznamuje čtenáře, jak nalezl své

srdeční téma Zlatou stezku, téma, které ho od té doby provází po celý život. A

P. Praxla ještě jednou potkáváme v rubrice Archivní práce, do které přispěl

významným článkem o počátcích pěstování brambor na Šumavě.

A konečně je jubilantovi věnován úvodní článek M. Parkmana a kolektivu

mladých nadějných badatelů z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,

přinášející nové poznatky k nejstarším dějinám Volar a Zlaté stezky. Ve Volarech

se P. Praxl narodil a Zlatá stezka je jeho nejmilejší až zamilované téma.

V rubrice Články ještě naleznete článek P. Stuchlé o taxách schwarzenberské

dvorské kanceláře za přípovědi patronátních beneficií na tzv. nových panstvích

v Čechách z let 1736 až 1770. Důkladná a pečlivá studie reprezentuje další

kmenové téma našeho sborníku (vedle Zlaté stezky a drobných feudálních sídel

podél Šumavy) – církevní život v raném novověku a církevní památky v zájmové

oblasti našeho sborníku.

V rubrice Genealogie představuje J. A. Mager rod Tilpů na Prachaticku. Tilpové

přišli v 17. století do Prachatic a až do svého vysídlení po 2. světové válce se

v mnoha oblastech života výrazně zapsali do dějin tohoto města i jeho okolí.

V rubrice Kronika Vás kromě „Praxlovských“ příspěvků čeká i stať F. Kotěšovce o

církevních slavnostech na Prachaticku v přelomových letech 1989 a 1990, kdy

se po temném předešlém období začínal i v naší oblasti obnovovat církevní

život.

Tradičně velmi obsažná je rubrika Archivní práce. Naleznete v ní kromě již

zmíněné práce P. Praxla příspěvky dalších tradičních autorů Zlaté stezky. V.

Starý představuje prachatického měšťana Zikmunda Turnovského z Turnštejna,

významnou prachatickou osobnost na přelomu 16. a 17. století. F. Kotěšovec

vylíčil osudy obecní školy v Horosedlech od sklonku 19. do poloviny 20. století a

archivář Národního archivu v Praze J. Krlín se tentokrát zaměřil na téma

přejmenovávání veřejných prostranství a budov po roce 1918.

Českobudějovický archivář D. Kovář líčí ve svém příspěvku Lupiči bez hranic, jak

probíhalo vyšetřování trestné činnosti pošumavských rasů ve světle soudního

spisu z let 1751 až 1758. Dámský tandem autorek H. Dvořáková a L. Kropáčková

se ve svém příspěvku věnuje v rámci Pošumaví významné židovské komunitě ve

Vlachově Březí. A konečně obsáhlá stať J. Pešty líčí na základě dochovaného

objemného archivního spisu velmi podrobně případ nájemné vraždy ve stašské

královácké rychtě, která se udála v roce 1807.

V nedávno založené rubrice Organologie pokračuje B. Laněk ve svém cyklu o

historických varhanách na Prachaticku a v přilehlém okolí. Tentokrát se zaměřil

na varhany v kostele sv. Maří Magdaleny ve Čkyni.

Připomínka kruté zimy roku 1929 na Prachaticku z pera autorské dvojice B.

Tetour a F. Kotěšovec v rubrice Drobnosti obsah tohoto ročníku uzavírá.